Jessie
Pražský krysařík Jessie
Jessinku jsme dostali, když jí byli necelé dva měsíce, od naší tety. Chtěli jsme tentokrát „celého pejska”, což u nás doma znamená s ocáskem a tu nejmenší holčičku z vrhu. Když nám ji teta dovezla, byla malinká jako krabička od cigaret. Neustále někde vzpouzela a při běhu narážela do zdí, když jí to uklouzlo.
Jessinka, které se také říká pupík, se narodila 15. července 2006. Je to malá potvůrka, která je ale velkou dámou tedy až na to, že se ráda válí v čem nemá.
S pupíkem necvičím, je líná jak veš a když ji chci vzít na procházku, musím ji nejprve najít v posteli, kde se schovává pod peřinou. Když ji však nasadím obojek hrne se ke dveřím a netrpělivě čeká. Nejraději prohání kočky a loví myši i potkany. Nemá ráda vodu, ale občas tam spadne, když hystericky štěká na Dastyho, který vodu miluje. Štěká i na cizí psy, kteří se ráchají.
Jedinou její slabinou je její přecitlivělost, takže když je beru oba na procházku a upozorním Dastyho hrubějším hlasem, Jessinka se zarazí a někdy i zdrhne. V tomto případě vypadám jako blázen, protože na jednoho jsem hrubší a vzápětí „Jessinko no ňuňu pojď honem ty mimouši” a jiné. Další její slabinou jsou senioři. Už od štěněte se jich bojí jak čert kříže. Takže nejhorší věc co jí dělám je, že ji uvazuji u obchodu,když jdu nakoupit a na chudáka malou se seběhnou místní bábinky a dělají na ni grimasy jako na dítě. Ona mezitím se schovává a nejraději by zdrhla.
Slabinou jsou ji však muži. Kdekoliv a kdykoliv vidí nějakého chlapa, běží k němu a obtěžuje s tím, že chce pochovat. To provádí tak, že přijde a začne na dotyčného škrabat a to jí jde nejlíp.
Jessinka se vyznačuje i tím, že má v zálibě hrabání a tak to u nás vypadá jak na golfovém hřišti.
Jessie je náš malinkatý leňoch s velkým srdcem:)